Nejlepší diplomové práce 2023
2. místo
Ing. Jekatěrina Jaroslavceva a prof. Mgr. Ondřej Chum, Ph.D.
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická
Název práce: Nový algoritmus pro spojování 3D energetických depozitů založený na grafových neuronových sítích pro experiment CMS na velkém hadronovém urychlovači v CERNu
Nadcházející upgrade Velkého hadronového urychlovače, který je součástí jednoho z nejprestižnějších vědeckých pracovišť světa, CERN, významně zvýší počet částicových srážek. To představuje velkou výzvu pro stávající algoritmy, které provádějí rekonstrukci těchto srážek. Jekatěrina Jaroslavceva tuto výzvu přijala a ve vysoké konkurenci vědců z celého světa uspěla. Její algoritmus využívající umělou inteligenci v CERNu již začali používat. Jekatěrina Jaroslavceva vyvinula pro CERN algoritmický model, který je přelomový v tom, že k rekonstrukci částicových srážek využívá relativně nového konceptu umělé inteligence – grafových neuronových sítí (GNN). Díky tomu se značně zvýšila přesnost rekonstrukce částicových srážek a lze také provádět analýzu mnohem většího množství dat. Jekatěrina Jaroslavceva si zároveň odnáší Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce. Jak sama říká: „Mé dosavadní zkušenosti a cesta mi říká, že ženy mají vědeckým a technickým oborům mnoho co nabídnout. Můžou být a často i jsou skvělými inženýrkami a vědkyněmi a já doufám, že svým přístupem a výsledky budu součástí pozitivní změny ve vnímání žen v technických oborech.“
3. místo
Mgr. Václav Brabec a Mgr. David Doležel, Ph.D.
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta přírodovědecká
a Akademie věd ČR, Biologické centrum – Entomologický ústav
Název práce: In silico a funkční analýza hodinového proteinu TIMELESS-M
Cirkadiánní hodiny a jejich vliv na biologii člověka i zvířat je stále více diskutované téma. Václav Brabec si v rámci tohoto tématu zvolil za úkol lépe porozumět nejasné funkci genu timeless2, který je v oblasti výzkumu cirkadiánních hodin stále velkou neznámou. Práce Václava Brabce je novátorská v tom, že v ní originálně použil revoluční technologii genového inženýrství CRISPR-Cas9. Ta umožňuje provádět mnohem přesnější změny v genomu, než dosud bylo možné tradičními metodami. Při in silico analýze zase používal nejaktuálnější data z biologických databází a naplno tak využil potenciál těchto databází při plánování laboratorní části práce.
TOP 10 diplomových prací ročníku 2023
| Místo | Jméno / Vedoucí práce / Univerzita | Název práce |
|---|---|---|
| 1. | Mrg. Dominik Vašinka a RNDr. Miroslav Ježek, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta | Aplikace strojového učení v kvantovém měření |
| 2. | Ing. Jekatěrina Jaroslavceva a prof. Mgr. Ondřej Chum, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická | Nový algoritmus pro spojování 3D energetických depozitů založený na grafových neuronových sítích pro experiment CMS na velkém hadronovém urychlovači v CERNu |
| 3. | Mgr. Václav Brabec a Mgr. David Doležel, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta přírodovědecká a Akademie věd ČR, Biologické centrum – Entomologický ústav | In silico a funkční analýza hodinového proteinu TIMELESS-M |
| 4. | Ing. Petr Kůrka a Ing. Michal Cifra, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická a Akademie věd ČR, Ústav fotoniky a elektroniky | Broadband Extraction of Sample Permittivity from Microwave Planar Passive Devices Measurements |
| 5. | Ing. Václav Pchálek a Ing. Ondřej Červinek, Ph.D. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství | Návrh auxetických struktur pro technologii selective laser melting |
| 6. | Ing. Lucie Kubíčková a Ing. Martin Isoz, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemicko-inženýrská a Akademie věd ČR, Ústav termomechaniky | Topology optimization of flow-defining components via immersed-boundary method and multi-objective evolutionary algorithms |
| 7. | Ing. Filip Bartoš a Ing. Petr Vavruška, Ph.D., Ing.Paed.IGIP České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní | Effective Control of CNC Milling Machine Tool when Machining Complex Parts |
| 8. | Ing. Tomáš Přibyl a doc. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta potravinářské a biochemické technologie | Polymerní a nanočásticové fotosensitizéry pro protinádorovou terapii |
| 9. | Mgr. Ing. Adam Hruška a Ing. Pavel Hamouz, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů | Využití metod strojového učení pro detekci plevelů v plodinách |
| 10. | Mgr. Alžběta Katonová a RNDr. et. Mgr. Kateřina Veverová, Ph.D. Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta | Biomarkery mitofagie v kontinuu Alzheimerovy nemoci |
Nejlepší disertační práce 2023
1. místo
RNDr. Kateřina Snopková, Ph.D. a prof. MUDr. David Šmajs, Ph.D.
Masarykova Univerzita, Lékařská fakulta
Název práce: Genomika bakteriocinogenních gammaproteobakterií a analýza nově popsaných bakteriocinů
Každý rok zemře na nemoci způsobené multirezistentními bakteriemi nejméně 700 000 lidí. Obavy ze snižující se citlivosti bakterií ke komerčně používaným antibiotikům stimulují výzkum v oblasti alternativních látek. Kateřina Snopková ve své disertační práci identifikovala a charakterizovala nové bakteriociny –produkty bakterií, které dokážou ničit jiné bakterie.Výsledky práce Kateřiny Snopkové mají značný potenciál využití v praxi. Podařilo se jí totiž objevit antimikrobiální látky, které mají velmi zajímavé vlastnosti a jsou alternativou klasických antibiotik.
2. místo
Ing. Vojtěch Spurný, Ph.D. a doc. Ing. Martin Saska, Dr. rer. nat.
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická
Název práce: Komplexní systém pro rychlé a spolehlivé nasazení spolupracujících autonomních letounů
V situacích, kdy je nutné reagovat okamžitě, jako například při různých katastrofách, čelí záchranáři zvýšeným technickým výzvám. K usnadnění jejich práce mohou velmi efektivně sloužit autonomní roboti, mezi které se řadí například bezpilotní helikoptéry. Vojtěch Spurný vytvořil rozhodovací architekturu, která dokáže optimalizovat spolupráci více bezpilotních helikoptér v reálných podmínkách. Rozhodovací architektura vytvořená Vojtěchem Spurným dokáže reagovat nejen na chyby senzorů a aktivních prvků, ale také volit nejvhodnější strategii v závislosti na dostupnosti komunikace. To umožňuje maximalizovat efektivitu multirobotického týmu a jejich spolupráci.
3. místo
Mgr. Michal Šimek, Ph.D. a Dr. habil. Ullrich Jahn, Ph.D.
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta a Akademie věd ČR, Ústav organické chemie a biochemie
Název práce: Tandem anionický sigmatropní přesmyk/radikálové reakce a jeho využití v totální syntéze přírodních látek
Disertační práce Michala Šimka si klade za cíl vyvinout nové syntetické metody přípravy přírodních sloučenin a jejich analogií a následně tyto metody otestovat na přípravě biologicky aktivních metabolitů – meroterpenoidů z houby Ganoderma applanatum. Michal Šimek v rámci své disertační práce objevil velmi cenný postup, jak rychle a efektivně zvýšit strukturní složitost organických molekul. Ještě větší naděje však vzbuzuje jeho výzkum syntetických analogií přírodních látek, které se ukázaly být stejně nebo i více aktivní než samotné přírodní látky.
TOP 10 disertační prací ročníku 2023
| Místo | Jméno / Vedoucí práce / Univerzita | Název práce |
|---|---|---|
| 1. | RNDr. Kateřina Snopková, Ph.D. a prof. MUDr. David Šmajs, Ph.D. Masarykova Univerzita, Lékařská fakulta | Genomika bakteriocinogenních gammaproteobakterií a analýza nově popsaných bakteriocinů |
| 2. | Ing. Vojtěch Spurný, Ph.D. a doc. Ing. Martin Saska, Dr. rer. nat. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická | Komplexní systém pro rychlé a spolehlivé nasazení spolupracujících autonomních letounů |
| 3. | Mgr. Michal Šimek, Ph.D. a Dr. habil. Ullrich Jahn, Ph.D. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta a Akademie věd ČR, Ústav organické chemie a biochemie | Tandem anionický sigmatropní přesmyk/radikálové reakce a jeho využití v totální syntéze přírodních látek |
| 4. | Mgr. Josef Hloušek, Ph.D. a prof. Mgr. Radim Filip, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta | Detektory počtu fotonů a jejich aplikace v kvantových technologiích |
| 5. | Ing. Michaela Plevová, Ph.D. a doc. Ing. Jaromír Hnát, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemické technologie | Catalyst coated membranes for alkaline water electrolysis |
| 6. | Ing. Ondřej Rubeš, Ph.D. a doc. Ing. Zdeněk Hadaš, Ph.D. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství | Nelineární alternativní zdroje energie |
| 7. | Ing. Radek Halfar, Ph.D. a prof. RNDr. Marek Lampart, Ph.D. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, IT4Innovations národní superpočítačové centrum | Dynamics of cardiac electrophysiology models |
| 8. | Mgr. Jan Kretschmer, Ph.D. a Mgr. Miloslav Polášek, Ph.D. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta a Akademie věd ČR | Syntéza chelátorů pro použití v diagnostických zobrazovacích metodách |
| 9. | MUDr. Michael Svatoň, Ph.D. a doc. MUDr. Eva Froňková, Ph.D. Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta | Patogenetické mechanismy imunitní dysregulace a hematopoetických onemocnění |
| 10. | Ing. Jiří Závorka, Ph.D. a prof. Ing. Radek Škoda, Ph.D. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta elektrotechnická | Optimization of spent nuclear fuel storage |
Nejlepší pedagog 2023
prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc.
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství
Prof. Druckmüller působí na VUT v Brně v Ústavu matematiky. Hlavní oblastí jeho vědeckého i pedagogického zájmu jsou numerické metody analýzy obrazů a signálů. Pro jeho způsob výuky je typický dialog se studenty a snaha vtáhnout je během přednášky do řešení daného problému. Studenti jej dlouhodobě hodnotí jako jednoho z nejlepších vyučujících na fakultě i na celé škole. Další společensky významnou činností prof. Druckmüllera jsou populárně-vědecké přednášky, kterých přednesl stovky, a to v Česku i zahraničí. Prof. Druckmüller díky své práci v oblasti numerických metod analýzy obrazů a signálů změnil náš pohled na Slunce: laikům odhalil jeho dříve neviděnou krásu a ve vědecké komunitě znovu rozpoutal zájem o studium Slunce prostřednictvím úplných zatmění.
Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu
RNDr. Tomáš Slanina, Ph.D.,
Mgr. David Dunlop,
Mgr. Lucie Ludvíková, Ph.D.
Akademie věd ČR, Ústav organické chemie a biochemie
Název práce: (Anti)Aromaticita v excitovaném stavu vysvětluje proč azulen porušuje Kashovo pravidlo
Azulen provokuje zvědavost chemiků již řadu let. Na otázku, proč je modrý, ačkoliv by podle všeho být neměl, odpověděl před téměř padesáti lety český vědec světového významu prof. Josef Michl. Nyní jde v jeho stopách český tým, který svým kolegům v oboru předložil řešení této hádanky.Pro vysvětlení chování azulenu tým Tomáše Slaniny použil koncept aromaticity. Na jeho základě vytvořil hypotézu, že azulen je nutně antiaromatický v prvním excitovaném stavu, a naopak aromatický v druhém excitovaném stavu. Tyto poznatky poskytují návod, jak efektivněji ukládat světelnou energii do excitovaných stavů molekul, které budou aplikovány například při designování světlosběrných materiálů pro solární baterie.
Ocenění za překonání překážek při studiu
Ing. Veronika Kamenská
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky
a komunikačních technologií
Studentka Veronika Kamenská se při svém studiu potýkala nejen s vadou zraku, ale také s vážným psychickým onemocněním, přesto úspěšně dokončila inženýrské studium programu Biomedicínské inženýrství a bioinformatika na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií, kde obhájila diplomovou práci na téma Využití bezheslové autentizace k identifikaci studenta ve výuce. V současné době pokračuje v doktorském studiu na Masarykově univerzitě. V průběhu studia Veronika Kamenská vytvořila aplikaci Nepanikař, která pomáhá lidem bojujícím s úzkostí, depresí a dalšími psychickými problémy. Aplikace dnes má přes půl milionu uživatelů v řadě zemí světa a získala již řadu ocenění. Veronika se také pravidelně věnuje osvětě a prevenci duševních onemocnění na základních a středních školách.
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce
Ing. Jekatěrina Jaroslavceva
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická
Jekatěrina Jaroslavceva je příkladem toho, že ženy toho mají, jak sama říká, vědeckým a technickým oborům mnoho co nabídnout. Tvrdě pracují a formulují nové a často převratné myšlenky. Tuto pracovitost a pevnou vůli dobře dokládá příhoda z počátků její úspěšné studijní a dnes již i vědecké kariéry. Během stáže ve společnosti Microsoft v Austrálii se chtěla zúčastnit soutěže družstev v programování, avšak žádný z týmů ji nechtěl přijmout. Rozhodla se tedy soutěžit samostatně. Díky odhodlání a rozsáhlým znalostem a dovednostem nakonec skončila čtvrtá z 50 týmů. Tímto výkonem organizátory soutěže velmi překvapila a otevřela si tak dveře k další a těsnější spolupráci s Microsoftem a vlastně i k celé své další vědecké kariéře.
Oceňování ženské vědecké práce a upozorňování na příběhy, jako je ten její, tak podle Jekatěriny Jaroslavcevy může být přínosné jako prostředek podpory a povzbuzení žen ve vědě. „Je však důležité, aby taková ocenění nebyla vnímána jako oddělení ženské vědecké práce od práce mužů,“ upozorňuje.
Nejlepší absolventská práce na téma Průmysl 4.0
Ing. Erik Derner, Ph.D.
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická
Název práce: Efektivní metody pro učení modelů a řízení v robotice
Navzdory rostoucí popularitě mají běžně používané metody učení modelů, jako jsou hluboké neuronové sítě, své nevýhody. Vyžadují velký objem trénovacích dat a značný výpočetní výkon. Disertační práce Erika Dernera předkládá techniku, která je vhodná pro automatické vytváření kompaktních a přesných modelů v podobě analytických rovnic i z malých souborů dat. Metody popsané v disertační práci nabízejí mají široké spektrum uplatnění. Mohou být využity například v průmyslové výrobě při spolupráci robotů ve sdíleném prostředí s lidmi, kde pomohou zajistit větší bezpečnost a efektivitu. Uplatnění najdou také u sociálních robotů, kteří pomáhají v domácnostech.
TOP 10 absolventských prací na téma Průmysl 4.0
| Místo | Jméno / Vedoucí práce / Univerzita | Název práce |
|---|---|---|
| 1. | Ing. Erik Derner, Ph.D. a prof. Dr. Ing. Robert Babuška České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická | Efektivní metody pro učení modelů a řízení v robotice |
| 2. | Ing. Vojtěch Spurný, Ph.D. a doc. Ing. Martin Saska, Dr. rer. nat České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická | A Complex System for Fast and Reliable Deployment of Cooperating Autonomous Aerial Vehicles |
| 3. | Ing. Petr Oščádal, Ph.D. a prof. Ing. Zdenko Bobovský, Ph.D. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní | Monitorování sdíleného pracovního prostoru mezi člověkem a cobotem |
| 4. | Ing. Věra Šramhauserová a Ing. Jan Koprnický, Ph.D. Technická univerzita v Liberci, Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií | Prototyp IoT komunikačního zařízení k digitalizaci ve zdravotnictví |
| 5. | Ing. Michal Kapinus, Ph.D. a doc. Ing. Vítězslav Beran, Ph.D. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta Informačních Technologií | Programování kobotů v rozšířené realitě koncovými uživateli |
| 6. | Bc. Erik Pásztor a prof. Ing. Radislav Šmíd, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická | Detekce poruch v průmyslu s použitím strojového učení v koncovém zařízení |
| 7. | Ing. Ondřej Rubeš, Ph.D. a doc. Ing. Zdeněk Hadaš, Ph.D. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství | Nelineární alternativní zdroje energie |
| 8. | Ing. Ondřej Carvan a Ing. Jiří Kuthan Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta elektrotechnická | Separace elektronického odpadu za použití miniaturních magnetických robotů |
| 9. | Ing. Martin Ladecký, Ph.D. a doc. RNDr. Ivana Pultarová, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební | Advanced spectral methods for computational homogenization of periodic media |
| 10. | Mgr. Anastasiia Mazurchenko Ph.D., a doc. Ing. Kateřina Maršíková, Ph.D. Technická univerzita v Liberci, Ekonomická fakulta | Vliv digitalizace na řízení lidských zdrojů |
Nejlepší absolventská práce zabývající se Chytrou infrastrukturou a energetikou
Ing. Marek Kollmann
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství
Název práce: Plánování výroby tepla a elektřiny v zařízení na energetické využití odpadu s využitím strojového učení
S rostoucí poptávkou po alternativních zdrojích energie a komplexitou energetické sítě se umělá inteligence nabízí jako jedno z nejperspektivnějších řešení. Marek Kollmann se ve své diplomové práci zabývá aplikací strojového učení pro krátkodobé plánování kombinované výroby tepla a elektrické energie v centrálním energetickém zdroji – zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO). Marek Kollmann přistoupil k řešení velmi kreativně. Vytvořil unikátní postup tvorby modelů procesních uzlů a využil při tom moderní algoritmy strojového učení, jako jsou light gradient boosting a hluboké neuronové sítě.
TOP 7 absolventských prací zabývajících se Chytrou infrastrukturou a energetikou
| Místo | Jméno / Vedoucí práce / Univerzita | Název práce |
|---|---|---|
| 1. | Ing. Marek Kollmann a Ing. Michal Touš, Ph.D. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství | Plánování výroby tepla a elektřiny v zařízení na energetické využití odpadu s využitím strojového učení |
| 2. | Ing. Martin Henych a doc. Ing. Přemysl Šůcha, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická | Návrh řízení zdrojů elektrické energie zohledňující nová pravidla na trhu s energiemi |
| 3. | RNDr. Stanislav Chren, Ph.D. a doc. Ing. RNDr. Barbora Bühnová, Ph.D. Masarykova univerzita, Fakulta Informatiky | Multi-layered Reliability Analysis of Smart Grids |
| 4. | Ing. Albert Caban a Ing. Barbora Stieberová, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní | Modelování ekonomicko-energetického potenciálu technologie V2G v dynamicky proměnném prostředí |
| 5. | Ing. Hynek Mečíř a Ing. Vojtěch Zavřel, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní | Simulační analýza integrace elektromobilu do místního fotovoltaického systému |
| 6. | Ing. Kamil Severa a prof. Ing. Václav Švorčík, DrSc. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemické technologie | Příprava plasmonově aktivních nanoporézních elektrod s katalyticky aktivními vrstvami TMDC pro štěpení vody v foto-elektrochemickém režimu |
| 7. | Ing. Ondřej Říha a Ing. Jan Skřínský, Ph.D. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství | Analýza výbuchových parametrů vodíku za nízkých počátečních teplot |
Cena Wernera von Siemense 2023 očima vítězů
Jak vnímají Cenu Wernera von Siemense její laureáti a jaké zažívali pocity, když se o dozvěděli o svém vítězství?
Slavnostní večer Ceny Wernera von Siemense
